Ztracený zámeček - leden/2005
V roce 2003 se na pultech knihkupectví objevila kniha Zámky a hrady Jižní Moravy. Vnučka hajného Kycla si chtěla tuto knihu zakoupit, aby si připomněla jeden ze zámečků, na kterém prožila poválečná léta se svým dědečkem a babičkou. Jaké bylo její překvapení, když zjistila, že lovecký zámeček tam není, a že o jeho existenci neví ani odborníci. Byla dotčena, že něco tak krásného mohlo nenávratně zmizet z povrchu zemského.
V červnu roku 2004 hledal informace o Katzelsdorfském zámečku, neboli saletu, na našem muzeu i doc. PHDr. Musil, CSc. z ústavu historických věd Pedagogické fakulty univerzity Hradce Králové. Tuto informaci potřeboval pro publikaci knihy Encyklopedie moravských a slezských zámků.
A co víme o Katzelsdorfském zámečku? Katzelsdorfský zámeček byl součástí krajinářské kompozice, která vyvrcholila stavbou saletů na počátku 19. století za vlády knížete Jana I. z Liechtensteina (1805-1836) Plány zpracoval knížecí architekt Josef Kornhäusel (1811-1817). Stavba byla dokončena až kolem roku 1819 architektem Franzem Engelem. Jakub Fintajsl ve své knize Valtice a okolí, z roku 1930, uvádí toto: „Je to rozlehlá, na tři strany otevřená síň, oddělená řadami pilířů od bočních polokruhových prostor a přední dlouhé chodby. Stěny zdobí reliéfy s loveckými výjevy. Celý lovecký pavilon je obrostlý divokým vínem, jež jako malebné záclony splývá z říms.“ Rámec stavby tvořila louka obklopená Katzelsdorfským lesem a zámeček byl spojen s Valticemi alejí vysazenou kolem roku 1800.
Dnes můžeme spatřit hájenku jen na fotografiích. Stavba byla zařazena mezi zaniklé romantické stavby Lednicko-valtického areálu. Dnes existuje pouze základ stavby a studna. Okolní parkové úpravy jsou zarostlé náletem a neudržované.
V knize Město Valtice z roku 2001 uvádí Michal Hrib v části Lesy, Lesní hospodářství a myslivost na polesí Valtice, že stavba byla za druhé světové války těžce poškozena a proto byla na počátku šedesátých let 20. století zbourána.
Tato informace je ale vyvrácena svědectvím vnučky hajného Michala Kycla. Hajný Michal Kycl sloužil u knížat z Liechtensteina od roku 1938 až do roku 1945 na zámečku v Lanžhotě. Po válce, tedy v roce 1945 byl přemístěn na Katzelsdorfské polesí a tím i na tento zámeček. Sloužit přímo na hranici s Rakouskem nebylo vůbec jednoduché. V poválečných letech přecházeli přes toto území do Rakouska Banderovci a pan Kyncl spolu se svým synem pomáhal tuto hranici hlídat. A ani jim nic jiného nezbývalo, když chtěli přežít, protože Banderovci byli nebezpeční a ozbrojení. Je pravda, že v roce 1953 hájenku opustil, nikoliv však pro její špatný stav. Skutečným důvodem bylo probíhající vyměřování hraničního pásma a výstavba drátěných zátarasů, hlídaných vojáky. Jeho další pobyt na tomto místě se stal nežádoucí. Byl vystěhován na hájenku v Lanžhotě, kde sloužil až do roku 1962. Ke zbourání zámečku došlo pouze z důvodů politických, potažmo vojenských.
Muzejní spolek Valtice se obrací s prosbou na všechny občany, kteří mají jakoukoliv dokumentaci (fotografie, písemnosti, kresby a pod.) ke Katzelsdorfskému zámečku, o jejich laskavé zapůjčení pro pořízení kopií. Prosíme také pamětníky, kteří si pamatují na demolici hájovny, aby se přihlásili na Muzejním spolku Valtice a poskytli bližší informace.
Možná, že se časem najde člověk, který bude mít zájem o rekonstrukci Katzelsdorfského zámečku. Ten pak doplní stavební historii Lednicko-valtického areálu, ke kterému nesporně patří. Třeba by rekonstrukci podpořila Evropská unie a fond PHARE. Při této příležitosti bych ráda uvedla, že rekonstrukce nemusí být jen fantazií. Znám a vy jistě znáte také, že i jiné objekty byly uvedeny do původního stavu, když našly toho správně zaníceného člověka a sponzory. Jako příklad bych uvedla hrad Helfštýn zvedající se z trosek nebo Hranický zámek, který se z ruiny změnil v sídlo Městského úřadu, obchodů, restaurace a v důstojný stánek kulturních akcí pro město.
Věřím tomu, že stavba, která byla zbořena kvůli narušitelům státní hranice a její ochraně, by mohla opět sloužit valtickému polesí, turistům putujícím po Liechtensteinských stezkách a k větší propagaci cestovního ruchu u nás.
Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice
www.valtice.cz/vz/detail.aspx?id=854
