Historie Katzelsdorfského zámečku
Katzelsdorfský zámeček byl (neo)klasicistní lovecký salet v komponované krajině Lednicko-valtického areálu. Vznikl v letech 1817–1819 podle plánů architekta Josepha Kornhäusela pro Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina. Ve 20. století zanikl v souvislosti se vznikem železné opony, dnes se postupně obnovuje jako kulturní památka ČR.
Historie v datech
Vznik a podoba zámečku (1817–1819)
Lovecký zámeček v katzelsdorfském lese u Valtic patřil k reprezentativním stavbám dnešního Lednicko-valtického areálu. Byl vystavěn jako salet podle plánů vídeňského architekta Josepha Kornhäusela pro polního maršála Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina.
Objekt se skládal ze dvou hlavních částí – vlastního (neo)klasicistního loveckého zámečku s otevřeným sálem a dvojice bočních křídel myslivny. Podle Kornhäuselových plánů probíhala stavba od 27. října 1817 do 19. prosince 1818, k finálnímu dokončení a schválení došlo za dalšího knížecího architekta a stavebního ředitele Franze Engela v dubnu 1819.
Opravy v 19. století
Při stavbě nebyl vždy použit zcela kvalitní materiál, což se brzy projevilo v podobě opakovaných oprav (1835, 1843–1844, 1853–1863). Na počátku 20. století za Jana II. knížete z Liechtensteina došlo k rozsáhlejší obnově objektu (1905–1907). Restaurována byla zejména kamenná reliéfní výzdoba od sochaře Josepha Kliebera a fasády doplnily nové basreliéfy s antickými loveckými výjevy tzv. Dianina lovu na jelena a Lovu na divokého kalydónského kance.
Na státní hranici (1920–1938)
Po první světové válce změnilo Valticko svou státní příslušnost. Na základě Saint-Germainské smlouvy připadlo roku 1920 dosud dolnorakouské území Československu a Katzelsdorfský zámeček se ocitl přímo na nově vytyčené státní hranici.
Vojenské využití a poválečné zásahy
Při mobilizaci v září 1938 byla část objektu využita jako ubytování pro družstvo Stráže obrany státu. Po druhé světové válce následovaly další opravy. S nástupem studené války a budováním železné opony se však zámeček ocitl v zakázaném pásmu. Hajný Michal Kycl musel objekt v 50. letech opustit a stavba začala rychle chátrat.
Zánik zámečku (1955–60. léta)
Vzhledem k umístění v zakázaném pásmu bylo rozhodnuto, že udržovat zámeček nebude účelné. Pro Pohraniční stráž byl objekt vnímán jako překážka. V druhé polovině 50. let začala demolice. Do poloviny 60. let byly poslední zbytky zdí odvezeny a Katzelsdorfský zámeček z krajiny fyzicky zmizel.
Nová kapitola po roce 2018
Nová kapitola dějin zámečku začala 20. října 2018 založením Spolku pro obnovu Katzelsdorfského zámečku. Na jaře 2020 začaly první práce – vykácení náletů a odvoz suti. Dne 10. července 2021 bylo torzo zámečku prohlášeno kulturní památkou České republiky.
Dobové popisy zámečku
„Lovecký zámeček v Katzelsdorfském lese u Valtic, podobně jako Rendez-vous určený k lovu, představuje bod, ze kterého na východ vybíhá svah s výhledem na les [směrem] k Rabensburgu a uherským horám. Budova má několik stop vysoko nad zemí otevřený sál s 9 oblouky a 2 polokruhovitými prostory. V zadní části [zámečku] se nacházejí 3 místnosti s obrazy a ve 2 bočných křídlech je byt hajného a stáje. Vnější fasáda je ozdobena basreliéfy a loveckými trofejemi.“
— Joseph Haderer (1829): Die schönen Bauten und Gartenanlagen Seiner Durchlaucht des regierenden Fürsten Johann von Liechtenstein.
„Lovecký zámeček u Katzelsdorfu, který se tyčí vysoko nad zelení lesa, byl pečlivě zrekonstruován (1905). Obě křídla obytné budovy přecházejí v širokou obloukovou halu, která je zleva i zprava uzavřena polokulatými křídlovými stavbami. Stěny průčelí jsou oživeny půvabnými reliéfy... Znázorňují lov na jelena a kance a jsou patrně vytvořeny sochařem z Klieberské školy na počátku 19. století.“
— Karl Höß (1908): Fürst Johann II. von Liechtenstein und die bildende Kunst.
Hajní na zámečku
Zámeček nebyl jen kulisou pro hony, ale také domovem. Zde je přehled hajných, kteří zde žili a pracovali až do zániku stavby.
- 1834 – Gabriel Ofner
- 1835 – Josef Weiß
- 1839 – Ferdinand Aster
- 1873/77 – Vincenz Štěnička
- 1881 – Ernst Tukatsch
- 1884 – Johann Klement
- 1889 – Johann Österreicher
- 1903–1914 – Rudolf Kreitschni
- 1914–1923 – Heinrich Mokesch
- 1927–1945 – Josef Kadlec
- 1945–1953 – Michal Kycl
Heinrich (Jindřich) Mokesch
Hajným v letech 1914–1923
Narodil se v roce 1863 v Rabensburgu. Na katzelsdorfské polesí se přestěhoval pravděpodobně v prvním roce Velké války. Zde setrval i počátkem první Československé republiky. Následně se stal hajným na zámečku Belveder, kde roku 1925 zemřel.
Josef Kadlec (Kadletz)
Hajným v letech 1927–1945
Rodák z Nejdku u Lednice (1889) vykonával funkci až do konce druhé světové války. V roce 1945 byl vyhnán Rudou armádou do Rakouska. Na myslivně žil se svou ženou Marií Terezií a dcerou Marií Annou. Zemřel v Bernhardsthalu v roce 1972.
Michal Kycl
Poslední hajný (1945–1953)
Bývalý desátník rakousko-uherské jízdy nastoupil na zámeček po válce. Se synem Pavlem pomáhal hlídat hranici, ale 10. září 1953 musel polesí opustit kvůli budování železné opony. Dožil jako hajný v Lanžhotě.
Zaniklé stavby
V krajině Lednicko-valtického areálu stávala řada menších staveb – lázní, pavilonů, chrámů i rybářských domků, které dnes už neexistují. Díky dobovým mapám, obrazům a archivním pramenům si ale můžeme jejich podobu alespoň částečně připomenout.
Vytvořeno AI Gloriet
Dosud málo známou stavbou, která se nacházela v Bořím lese, je tzv. Gloriet. Nešlo o lovecký zámeček, ale o pavilon (lusthaus), jehož počátky můžeme hledat v letech 1791–1792.
Chrám slunce
Jednou z nejstarších staveb v lednickém parku byl Chrám Slunce (nebo Dianin chrám), který původně stával na pravém břehu řeky Dyje, v místech bývalé klasicistní zahrady.
Čínský pavilon
První stavbou, která překročila levý břeh Zámecké Dyje, byl Čínský pavilon. Vnesl do lednické zahrady orientální prvek a stal se jedním z nejpečovanějších objektů.
Staré lázně
Stavba lázní měla být schválena 11. října 1794. Vyobrazení a skici ukazují, že návrh byl pojat v egyptském stylu, takže na mohutném soklu stály čtyři sloupy.
Letohrádek
Nacházel se na nejvyšším místě valtické zámecké zahrady nad umělou grottou. Templ byl postaven na popud knížete Aloise I. Josefa v roce 1798.
Vytvořeno AI Holandská rybárna
Rybářský domek s přístavištěm byl postaven v roce 1799. Vstup do něj byl rámován dvěma velrybími čelistmi, které později zdobily portál Čínského přístaviště.
Nové lázně
V roce 1806 došlo ke stavbě lázeňské budovy. I v tomto případě se vycházelo z plánů, které zpracoval Josef Hardtmuth.
Chrám múz
Chrám Múz stával v místech dnešního lednického palmového skleníku. Umožňoval výhled na vzdálenou oboru a Janohrad.
Obelisky
V roce 1810 mělo dojít ke schválení plánu na stavbu dalšího obelisku, podle místní pověsti nazývaného „Facka“, stojícího na půli cesty mezi Valticemi a Lednicí.
Hlohovecký Rybářský domek
Chýše byla postavena z velkých kmenů stromů, uvnitř pak vyzdobena emblémy rybářství. Z umělé terasy se dal zhlédnout samotný Hlohovecký rybník.
Loděnice
Loděnice (Bootshaus) byla vystavěna tesařským mistrem Franzem Matzkou podle návrhu knížecího architekta Karla Weinbrennera nedaleko Opičího ostrova.