Historie Katzelsdorfského zámečku
Katzelsdorfský zámeček byl (neo)klasicistní lovecký salet v komponované krajině Lednicko-valtického areálu. Vznikl v letech 1817–1819 podle plánů architekta Josepha Kornhäusela pro Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina. Ve 20. století zanikl v souvislosti se vznikem železné opony, dnes se postupně obnovuje jako kulturní památka ČR.
Historie v datech
Vznik a podoba zámečku (1817–1819)
Lovecký zámeček v katzelsdorfském lese u Valtic patřil k reprezentativním stavbám dnešního Lednicko-valtického areálu. Byl vystavěn jako salet podle plánů vídeňského architekta Josepha Kornhäusela pro polního maršála Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina.
Objekt se skládal ze dvou hlavních částí – vlastního (neo)klasicistního loveckého zámečku s otevřeným sálem a dvojice bočních křídel myslivny. Podle Kornhäuselových plánů probíhala stavba od 27. října 1817 do 19. prosince 1818, k finálnímu dokončení a schválení došlo za dalšího knížecího architekta a stavebního ředitele Franze Engela v dubnu 1819.
Opravy v 19. století
Při stavbě nebyl vždy použit zcela kvalitní materiál, což se brzy projevilo v podobě opakovaných oprav (1835, 1843–1844, 1853–1863). Na počátku 20. století za Jana II. knížete z Liechtensteina došlo k rozsáhlejší obnově objektu (1905–1907). Restaurována byla zejména kamenná reliéfní výzdoba od sochaře Josepha Kliebera a fasády doplnily nové basreliéfy s antickými loveckými výjevy tzv. Dianina lovu na jelena a Lovu na divokého kalydónského kance.
Na státní hranici (1920–1938)
Po první světové válce změnilo Valticko svou státní příslušnost. Na základě Saint-Germainské smlouvy připadlo roku 1920 dosud dolnorakouské území Československu a Katzelsdorfský zámeček se ocitl přímo na nově vytyčené státní hranici.
Vojenské využití a poválečné zásahy
Při mobilizaci v září 1938 byla část objektu využita jako ubytování pro družstvo Stráže obrany státu. Po druhé světové válce následovaly další opravy. S nástupem studené války a budováním železné opony se však zámeček ocitl v zakázaném pásmu. Hajný Michal Kycl musel objekt v 50. letech opustit a stavba začala rychle chátrat.
Zánik zámečku (1955–60. léta)
Vzhledem k umístění v zakázaném pásmu bylo rozhodnuto, že udržovat zámeček nebude účelné. Pro Pohraniční stráž byl objekt vnímán jako překážka. V druhé polovině 50. let začala demolice. Do poloviny 60. let byly poslední zbytky zdí odvezeny a Katzelsdorfský zámeček z krajiny fyzicky zmizel.
Nová kapitola po roce 2018
Nová kapitola dějin zámečku začala 20. října 2018 založením Spolku pro obnovu Katzelsdorfského zámečku. Na jaře 2020 začaly první práce – vykácení náletů a odvoz suti. Dne 10. července 2021 bylo torzo zámečku prohlášeno kulturní památkou České republiky.
Dobové popisy zámečku
„Lovecký zámeček v Katzelsdorfském lese u Valtic, podobně jako Rendez-vous určený k lovu, představuje bod, ze kterého na východ vybíhá svah s výhledem na les [směrem] k Rabensburgu a uherským horám. Budova má několik stop vysoko nad zemí otevřený sál s 9 oblouky a 2 polokruhovitými prostory. V zadní části [zámečku] se nacházejí 3 místnosti s obrazy a ve 2 bočných křídlech je byt hajného a stáje. Vnější fasáda je ozdobena basreliéfy a loveckými trofejemi.“
— Joseph Haderer (1829): Die schönen Bauten und Gartenanlagen Seiner Durchlaucht des regierenden Fürsten Johann von Liechtenstein.
„Lovecký zámeček u Katzelsdorfu, který se tyčí vysoko nad zelení lesa, byl pečlivě zrekonstruován (1905). Obě křídla obytné budovy přecházejí v širokou obloukovou halu, která je zleva i zprava uzavřena polokulatými křídlovými stavbami. Stěny průčelí jsou oživeny půvabnými reliéfy... Znázorňují lov na jelena a kance a jsou patrně vytvořeny sochařem z Klieberské školy na počátku 19. století.“
— Karl Höß (1908): Fürst Johann II. von Liechtenstein und die bildende Kunst.
Hajní na zámečku
Zámeček nebyl jen kulisou pro hony, ale také domovem. Zde je přehled hajných, kteří zde žili a pracovali až do zániku stavby.
- 1834 – Gabriel Ofner
- 1835 – Josef Weiß
- 1839 – Ferdinand Aster
- 1873/77 – Vincenz Štěnička
- 1881 – Ernst Tukatsch
- 1884 – Johann Klement
- 1889 – Johann Österreicher
- 1903–1914 – Rudolf Kreitschni
- 1914–1923 – Heinrich Mokesch
- 1927–1945 – Josef Kadlec
- 1945–1953 – Michal Kycl
Heinrich (Jindřich) Mokesch
Hajným v letech 1914–1923
Narodil se v roce 1863 v Rabensburgu. Na katzelsdorfské polesí se přestěhoval pravděpodobně v prvním roce Velké války. Zde setrval i počátkem první Československé republiky. Následně se stal hajným na zámečku Belveder, kde roku 1925 zemřel.
Josef Kadlec (Kadletz)
Hajným v letech 1927–1945
Rodák z Nejdku u Lednice (1889) vykonával funkci až do konce druhé světové války. V roce 1945 byl vyhnán Rudou armádou do Rakouska. Na myslivně žil se svou ženou Marií Terezií a dcerou Marií Annou. Zemřel v Bernhardsthalu v roce 1972.
Michal Kycl
Poslední hajný (1945–1953)
Bývalý desátník rakousko-uherské jízdy nastoupil na zámeček po válce. Se synem Pavlem pomáhal hlídat hranici, ale 10. září 1953 musel polesí opustit kvůli budování železné opony. Dožil jako hajný v Lanžhotě.
Zaniklé stavby
V krajině Lednicko-valtického areálu stávala řada menších staveb – lázní, pavilonů, chrámů i rybářských domků, které dnes už neexistují. Díky dobovým mapám, obrazům a archivním pramenům si ale můžeme jejich podobu alespoň částečně připomenout. Kliknutím na kartu zobrazíte detaily.
Vytvořeno AI Gloriet
Dosud málo známou stavbou, která se nacházela v Bořím lese, je tzv. Gloriet. Nešlo o lovecký zámeček, ale o pavilon (lusthaus).
Chrám slunce
Jednou z nejstarších staveb v lednickém parku byl Chrám Slunce (nebo Dianin chrám), který původně stával na pravém břehu Dyje.
Čínský pavilon
První stavbou, která překročila levý břeh Zámecké Dyje, byl Čínský pavilon, jenž vnesl do zahrady orientální prvek.
Staré lázně
Stavba lázní z roku 1794. Návrh byl pojat v egyptském stylu, takže na mohutném soklu stály čtyři sloupy.
Letohrádek
Nacházel se na nejvyšším místě valtické zámecké zahrady nad umělou grottou. Templ byl postaven v roce 1798.
Vytvořeno AI Holandská rybárna
Rybářský domek (1799). Vstup do něj byl rámován dvěma velrybími čelistmi, které později zdobily portál Čínského přístaviště.
Nové lázně
V roce 1806 došlo ke stavbě lázeňské budovy v řeckém stylu podle plánů Josefa Hardtmutha.
Chrám múz
Chrám Múz stával v místech dnešního palmového skleníku. Umožňoval výhled na vzdálenou oboru a Janohrad.
Obelisky
Historie zaniklého obelisku „Facka“ (1811) a obrovského obelisku na ostrově v lednickém rybníku.
Hlohovecký Rybářský domek
Chýše postavená z kmenů stromů, uvnitř vyzdobena emblémy rybářství. Vstup tvořila velrybí žebra.
Loděnice
Loděnice (Bootshaus) byla vystavěna podle návrhu architekta Karla Weinbrennera nedaleko Opičího ostrova.