Historie Katzelsdorfského zámečku

Katzelsdorfský zámeček byl (neo)klasicistní lovecký salet v komponované krajině Lednicko-valtického areálu. Vznikl v letech 1817–1819 podle plánů architekta Josepha Kornhäusela pro Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina. Ve 20. století zanikl v souvislosti se vznikem železné opony, dnes se postupně obnovuje jako kulturní památka ČR.

Historie zámečku

Historie v datech

Vznik zámečku

Vznik a podoba zámečku (1817–1819)

Lovecký zámeček v katzelsdorfském lese u Valtic patřil k reprezentativním stavbám dnešního Lednicko-valtického areálu. Byl vystavěn jako salet podle plánů vídeňského architekta Josepha Kornhäusela pro polního maršála Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina.

Objekt se skládal ze dvou hlavních částí – vlastního (neo)klasicistního loveckého zámečku s otevřeným sálem a dvojice bočních křídel myslivny. Podle Kornhäuselových plánů probíhala stavba od 27. října 1817 do 19. prosince 1818, k finálnímu dokončení a schválení došlo za dalšího knížecího architekta a stavebního ředitele Franze Engela v dubnu 1819.

Opravy v 19. století

Při stavbě nebyl vždy použit zcela kvalitní materiál, což se brzy projevilo v podobě opakovaných oprav (1835, 1843–1844, 1853–1863). Na počátku 20. století za Jana II. knížete z Liechtensteina došlo k rozsáhlejší obnově objektu (1905–1907). Restaurována byla zejména kamenná reliéfní výzdoba od sochaře Josepha Kliebera a fasády doplnily nové basreliéfy s antickými loveckými výjevy tzv. Dianina lovu na jelena a Lovu na divokého kalydónského kance.

Opravy
Hranice

Na státní hranici (1920–1938)

Po první světové válce změnilo Valticko svou státní příslušnost. Na základě Saint-Germainské smlouvy připadlo roku 1920 dosud dolnorakouské území Československu a Katzelsdorfský zámeček se ocitl přímo na nově vytyčené státní hranici.

Vojenské využití a poválečné zásahy

Při mobilizaci v září 1938 byla část objektu využita jako ubytování pro družstvo Stráže obrany státu. Po druhé světové válce následovaly další opravy. S nástupem studené války a budováním železné opony se však zámeček ocitl v zakázaném pásmu. Hajný Michal Kycl musel objekt v 50. letech opustit a stavba začala rychle chátrat.

Vojenské využití
Zánik

Zánik zámečku (1955–60. léta)

Vzhledem k umístění v zakázaném pásmu bylo rozhodnuto, že udržovat zámeček nebude účelné. Pro Pohraniční stráž byl objekt vnímán jako překážka. V druhé polovině 50. let začala demolice. Do poloviny 60. let byly poslední zbytky zdí odvezeny a Katzelsdorfský zámeček z krajiny fyzicky zmizel.

Nová kapitola po roce 2018

Nová kapitola dějin zámečku začala 20. října 2018 založením Spolku pro obnovu Katzelsdorfského zámečku. Na jaře 2020 začaly první práce – vykácení náletů a odvoz suti. Dne 10. července 2021 bylo torzo zámečku prohlášeno kulturní památkou České republiky.

Nová kapitola

Dobové popisy zámečku

„Lovecký zámeček v Katzelsdorfském lese u Valtic, podobně jako Rendez-vous určený k lovu, představuje bod, ze kterého na východ vybíhá svah s výhledem na les [směrem] k Rabensburgu a uherským horám. Budova má několik stop vysoko nad zemí otevřený sál s 9 oblouky a 2 polokruhovitými prostory. V zadní části [zámečku] se nacházejí 3 místnosti s obrazy a ve 2 bočných křídlech je byt hajného a stáje. Vnější fasáda je ozdobena basreliéfy a loveckými trofejemi.“

Joseph Haderer (1829): Die schönen Bauten und Gartenanlagen Seiner Durchlaucht des regierenden Fürsten Johann von Liechtenstein.

„Lovecký zámeček u Katzelsdorfu, který se tyčí vysoko nad zelení lesa, byl pečlivě zrekonstruován (1905). Obě křídla obytné budovy přecházejí v širokou obloukovou halu, která je zleva i zprava uzavřena polokulatými křídlovými stavbami. Stěny průčelí jsou oživeny půvabnými reliéfy... Znázorňují lov na jelena a kance a jsou patrně vytvořeny sochařem z Klieberské školy na počátku 19. století.“

Karl Höß (1908): Fürst Johann II. von Liechtenstein und die bildende Kunst.

Hajní na zámečku

Zámeček nebyl jen kulisou pro hony, ale také domovem. Zde je přehled hajných, kteří zde žili a pracovali až do zániku stavby.

  • 1834 – Gabriel Ofner
  • 1835 – Josef Weiß
  • 1839 – Ferdinand Aster
  • 1873/77 – Vincenz Štěnička
  • 1881 – Ernst Tukatsch
  • 1884 – Johann Klement
  • 1889 – Johann Österreicher
  • 1903–1914 – Rudolf Kreitschni
  • 1914–1923 – Heinrich Mokesch
  • 1927–1945 – Josef Kadlec
  • 1945–1953 – Michal Kycl

Heinrich (Jindřich) Mokesch

Hajným v letech 1914–1923

Narodil se v roce 1863 v Rabensburgu. Na katzelsdorfské polesí se přestěhoval pravděpodobně v prvním roce Velké války. Zde setrval i počátkem první Československé republiky. Následně se stal hajným na zámečku Belveder, kde roku 1925 zemřel.

Josef Kadlec (Kadletz)

Hajným v letech 1927–1945

Rodák z Nejdku u Lednice (1889) vykonával funkci až do konce druhé světové války. V roce 1945 byl vyhnán Rudou armádou do Rakouska. Na myslivně žil se svou ženou Marií Terezií a dcerou Marií Annou. Zemřel v Bernhardsthalu v roce 1972.

Michal Kycl

Poslední hajný (1945–1953)

Bývalý desátník rakousko-uherské jízdy nastoupil na zámeček po válce. Se synem Pavlem pomáhal hlídat hranici, ale 10. září 1953 musel polesí opustit kvůli budování železné opony. Dožil jako hajný v Lanžhotě.

Zaniklé stavby

V krajině Lednicko-valtického areálu stávala řada menších staveb – lázní, pavilonů, chrámů i rybářských domků, které dnes už neexistují. Díky dobovým mapám, obrazům a archivním pramenům si ale můžeme jejich podobu alespoň částečně připomenout. Kliknutím na kartu zobrazíte detaily.

© Daniel Lyčka 2009–2025 Všechna práva vyhrazena.

Kontakt

Č. ÚČTU: 2901537808/2010 PhDr. et Mgr. Daniel Lyčka, Ph.D., předseda Spolku pro obnovu Katzelsdorfského zámečku, z. s.

Břeclavská 1034
691 42 Valtice
lyckada@seznam.cz